Close

DANIEL ZÁRUBA

DANČÁK

Narozen:               26. srpna 1972

Bydliště:               Libáň, Záhuby

Šipky:                   Dart 9  23 gr.

Přezdívka:           Dančák

Walk on song:    Team – „Reklama na ticho“

 

Daniel Záruba už dlouhé roky patří mezi tuzemskou šípkařkou elitu. Není tak proslulý jako Karel Sedláček, Sláva Navrátil, Martin Hoffmann nebo Pavel Drtil. Není tak nápadný. Můžete si být ale jisti, že u terče vás zaskočí svou přesnou hrou a klidem, s jakým míří k vítězství v zápase. Dlouhé roky je Dan členem reprezentačních výběrů UŠO. A co víc – v jeho případě Newtonovo rčení „jablko nepadá daleko od stromu“ platí naprosto výstižně. Jeho syn David již sbírá vavříny v mládežnických kategoriích na domácí i mezinárodní scéně a patří mezi největší naděje šipkového sportu u nás. 

 

K šipkám se dostal ve svých šestadvaceti letech, a jak sám říká, okamžitě je začal hrát s Láskou.

Jeho tehdejší soused a kamarád  Petr Láska pověsil na vrata své stodoly sisalový terč a dvě kalkulačky a přizval Daniela ke hře. Takhle se spolu pravidelně scházeli několik týdnů a po té společně vyrazili na první turnaj. Bylo to v období, kdy především softové šipky zažívaly obrovský boom a nějaký terč byl snad v každé vesnici.

 

V jedné takové restauraci se mu podařilo asi po půl roce získat svou první trofej za 3. místo. Krom trofeje získal také spoustu přátel a kamarádů, které spojovala stejná vášeň hry v šipky.

Nejvýznamnějším pro jeho další růst byl zřejmě Lojza Čejka. Hráč, pořadatel a nadšenec, jemuž také vděčí za podporu ve svých začátcích. „Věřím, že mě bude pečlivě sledovat také při pražské exhibici legend, i když už jen z šipkového nebe,“ připomíná Dan Záruba.

 

Dále sbíral zkušenosti neúnavným objížděním turnajů nejrůznějších kategorií, aby se postupně v zápasovém módu začal zlepšovat ve své hře a získával turnajová vítězství. Sám také začal turnaje pořádat. „Nebylo žádnou výjimkou, když se na vesnických turnajích sešlo třeba i šedesát či osmdesát hráčů. Což jsou čísla, která si dnes už mnozí ani neumí představit,“ vzpomíná Dan.

 

Na jednom takovém turnaji si jej a pár dalších všiml pan Hofmann z Nové Paky, a vzal kluky do svého teamu Apollo Jičín. Takže Danova první soutěžní sezóna začala 1.Východočeskou ligou, tehdy ještě pod hlavičkou ČŠS. V dalších letech následovaly další přestupy a teamy.  Výrazným způsobem se v srdci Daniela zapsala především parta Maséři z Veselky Jičín se srdcařem Maldou Malachem, Petrem Paštou a dalšími bojovníky. Nastalo období, kdy Dan věnoval šipkám neuvěřitelné kvantum času. Období, kdy odehrál třeba 4 turnaje v týdnu a do toho víkendovou ligu, velké akce UŠO nebo mezinárodní turnaje v dresu České republiky. Ve své bohaté sbírce má titul mistra ČR družstev (s SSŽ OMNI Hradec Králové) i jednotlivců (2005, Trutnov). Úspěchy sbíral v reprezentačním dresu i na evropské úrovni ( bronz v Hamburgu, stříbro v Umagu). Dlouhé roky patří mezi absolutní republikovou špičku, pravidelně se umísťuje v top 10 Českého poháru.

 

V současnosti je Daniel Záruba hráčem  superligové Ložiskové Mafie Pšov. Šipkového klubu, který kapitán  a nadšenec Václav Schieferdecker založil ve vesničce o velikosti jedné zatáčky. Klub má už cca deset teamů, a jeho hráči jsou vidět  nejen v Evropě. A právě s tímto teamem se mu podařilo vybojovat titul z ME EDU. Bylo to loni v italském Caorle v prestižním Eurocupu kategorie A.

 

K „ostrým“ šipkám se však dostával spíše  sporadicky. Jeho první steelová liga začala v teamu Bombarďáci HK až v sezóně 2012/13. Pokračovala v teamu DC Steel 3 Dvory v sezónách 2015/2016/2017. Za Bílé Tygry Jičín hraje poslední tři sezóny, a letos se jim podařilo zvítězit v 1. Východočeské lize a postoupit tak (stejně jako s DC 3 Dvory)  na mistrovství republiky družstev ČŠO do pražského Bulldogu. V individuálních soutěžích steelových šipek má podle svých slov úspěšný jen Český pohár z roku 2016 v Komárově u Holic, kde uhrál 3.misto. „Tehdy se mi podařilo porazit mimo jiné i hvězdu Karla Sedláčka, který po té po dva roky bez porážky opanoval Český pohár. Na to jsem navázal až letos finálovým zápasem s Martinem Hoffmannem v Račeticích u Kadaně“, bilancuje Daniel Záruba.

 

V závěru se ale vyzná z připravované účásti na pražské exhibici: Jsem šťastný, že se mi podařilo vyhrát kvalifikaci na Souboj legend. Že budu mít tu čest a právo si zahrát s Philem Taylorem. Nepřekonaným fenoménem tohoto sportu. To je něco neuvěřitelného!  S Philem jsem se poprvé setkal na exhibici v Praze v roce 1999. Tehdy jsem získal Taylorův podpis, který mám dodnes doma zarámovaný. Je symbolické, že se naše setkání bude opakovat téměř na den přesně po dvaceti letech, které jsem zasvětil šipkám. A co víc – uvidí to můj syn, přátelé, spoluhráči i soupeři. Je to pro mě veliká odměna. S trochou nadsázky si dovolím říct, že i já už k těm legendám tak nějak patřím.“

 

„Šipky jsou krásný sport. Není důležité, jestli jste velký, malý, silný, tenký, žena, muž, nebo dítě. Není důležité, jestli k terči přijedete na kolečkovém křesle. Důležitá je chuť a odvaha zas a znovu jít za svým. Bojovat, přemýšlet, měřit síly s protihráčem, ale hlavně se sebou samým. S každou prohrou a chybou znovu najít chuť a nevzdat se. Hledat novou cestu k vítězství. Šipky jsou jako život,“ uzavírá Dan Záruba. Muž, který si vybojoval právo vyzvat Phila Taylora.